Téma zda upravovat nebo neupravovat fotky je žhavé jako vládní křeslo. Dnes to bude spíš takové filozofování, kdy se pokusím být tak stručný, jak jen to půjde. Budeme si povídat o skutečných fotkách, nikoliv o záznamech selfíček s rozplácnutým obráceným obličejem nebo o fotkách rozmáznutých surovin, kdy si divák musí domyslet, že se jedná o oběd.
Ať se to některým politikům, aktivitstům nebo internetovým vševědům líbí nebo ne, zatím máme stále tu demokraciju. Většina z nás není nikde organizována. Z toho plyne, že se svou fotkou, které jsme věnovali energii, čas a prostředky můžeme nakládat dle vlastního uvážení a záměru. Nevím kam se z lidí vytrácí soudnost a naopak, kde se bere potřeba kritizovat snažení jiného tvůrce.
Předně se pojďme podívat, co nás jako autory/ky vede nebo naopak nevede k úpravě zamýšleného díla. Dnešní foťáky jsou technologicky na velmi vysoké úrovni. Při troše naší dobré vůle a zkušeností dokáže samotná mašina při správném nastavení vytvořit technologicky skvělou fotku. Stačí ji dostat do počítače a odeslat do tiskárny. Znám pár lidí s takovým vnímáním fotografie a otevřeně přiznávám, že jsou situace, kdy jim jejich jednoduchý přístup a zároveň velmi pěkné obrázky závidím.
Druhý přístup vysvětlím sám na sobě, protože těch důvodů proč upravovat fotky bude mnohem víc a budou se lišit autor od autora. Potřebu postprodukce fotky jsem si přinesl z temné komory, kde udělat dobrou fotku nebývalo vždy úplně jednoduché. Dnes by se řeklo, že negativ byl mnohdy velmi zapeklitý plochý RAW 🙂 V drtivé většině případů vím co chci fotit a jak by měla finální fotka vypadat. Přesto si nechávám jistý „manipulační“ prostor pro finální úpravu, do které promítnu další vyjadřovací prvek, náladu nebo sdělení. Příklad za všechny může být třeba přidání lokálního kontrastu nebo celkové barevné tónování.
Samostatnou kapitolou úprav jsou pak retuše lidí a prostředí. V případě fotografií lidí mám zásadu, že jim chci odevzdat práci, ze které budou mít radost, bude jim to slušet a na samotné focení budou mít příjemnou vzpomínku. Občas se dostanu na lokaci, která je skvělá, ale tu a tam něco přebývá, přečnívá, zkrátka zavazí. Pokud chci změnit zamýšlenou scénu, tak se musím rozhodnout, zda použiji jeřáb nebo klonovací razítko. Říkám to nerad, ale klonovací razítko je levnější a často i dostupnější. Jasný, dá se změnit místo, snímací úhel atd. Ale já jsem umíněný jako koza a chci to co jsem si vymyslel. Rozumím tomu, že lidské potřeby jsou různé a někdo preferuje surovou fotku bez úprav. Takový člověk si mě zkrátka nenajme. Mě osobně přijde velká škoda, když na fotce vidím slečnu s kouzelným úsměvem jak stojí vedle odpadkového koše. Na straně druhé nemám důvod to rozporovat, protože neznám záměr autora. Nemohu vědět, že se třeba jednalo o slečnu, která v tíživé životní situaci, kdy musela opustit své kancelářské místo, z nouze přijala práci v úklidových službách. Fotograf i přesto dokázal zachytit neskutečný optimismus a radost té slečny.
Nyní nastal čast to trochu rozšmodrchat. K tomuto zamyšlení mě vedlo více věcí. Na Facebooku jsem viděl moc krásný portrét. Opravdu mě zaujal a vrátil jsem se k němu. Docela mě zajímalo a pátral jsem, proč nebyl o fotku takový zájem. Komentáře „photoshop“, „máš to vyžehlený“ atp. vysvětlují vše. Blbý na tom je, že komentáře nejčastěji přicházeli od autorů fotek typu Dívka s košem. Dalším důvodem k sepsání byla korespondence ohledně jednoho výběru #krajina_domova, kdy jsem se snažil obhájit svou volbu kolegovi, který dělá moc hezké fotky. Jen tu jeho jsem si dovolil nesdílet. Ne každému se může na krku houpat FF zrcadlovka. Ne každý fotograf ovládá editory a ne každý preferuje výrazné úpravy. Přesto dokáže i do fotky z mobilu vložit příběh, emoci a náladu. Posledním důvodem bylo i několik osobních diskusí na téma úpravy/neúpravy fotek.
Využívejme toho, že nejsme nikde organizováni, že se fotografií můžeme vyjádřit tak, jak sami chceme a ne jak nám někdo nařizuje. Pamatujme na to, že plnohodnotnou diskusi o fotce můžeme vést nad vytištěnou kopií, nikoliv v komentářích pod čtverečkem, který řádně porovnal Instagram nebo Facebook. Tolerujme názor a pohled na svět ostatních kolegů.