Dlouhé expozice bez ND filtru

Také vás fascinují záběry dlouhých expozic, kdy se nad krajinou rozprostítrají hedvábná oblaka nebo se rozmazaný potůček klikatí malebným údolím? Láká vás zachytit do jednoho jediného obrázku například minuta života? K tomu je potřeba několik ND filtrů s různou denzitou, které zajistí snížení jasu procházejícího skrze objektiv na čip).

Několik ND filtrů může být i několik těžce vydřených tisícovek. Moje rada je taková, že pokud se tomuto námětu chcete skutečně věnovat, útratě se nevyhnete. Existuje ale cesta, jak si to téměř zdarma vyzkoušet. Můžete tak zjistit, zda je tento námět pro vás ten pravý. Nebojte se, nebudeme toho potřebovat moc. Hodit se bude stativ, nějaký foťák, který umožní manuální režim snímání. Cílem bude pořídit cca 30 – 60 snímků v pravidelném intervalu. V praxi se tomu říká intervalové snímání, které je stejné jako při Timelapse videa. Uživatelé Canonů a Pentaxů mají tuto funkci většinou vestavěnou přímo v menu. U ostatních značek to nemohu tvrdit na 100%. Odpověď zda máte funkci k dispozici najdete v návodu k použití. Pokud funkci nemáte, svět nekončí. Existují externí spouště, které tuto funkci podporují, případně potřebujete dobré stopky a přesnou ruku, která expozici zajistí.

Jsme vybavení, našli jsme krásné místo, které zachytíme na budoucí fotce. Foťák dáme na stativ, v manuálním režimu nastavíme expozici, zaostříme a vypneme automatické ostření. Nastavíme sériové snímání, řekneme kolik fotek chceme a v jakém intervalu. Pak už jen spustíme expozici. Že jsem na něco zapomněl? Máte pravdu. Bylo by dobré vědět kolik fotek potřebujeme a v jakém intervalu. Řekněme, že je docela pěkný den. Fouká mírný větřík a oblačnost se pomalu pohybuje. V takové chvíli bude dobré udělat cca 60 snímků v intervalu 2 vteřin. Fouká víc a oblačnost se pohybuje rychle? Bude stačit menší počet snímků, v kratším intervalu. Např. 30 snímků po jedné vteřině. Jednoduché pravidlo je, že čím je rychlejší pohyb, tím méně snímků v krátkém intervalu budeme potřebovat. V praxi se mi osvědčilo udržovat interval 2 vteřin a v závislosti na rychlosti pohybu spíše přidávat nebo ubírat počet snímků.

Doma si uvaříme čaj, připravíme poctivé domácí jídlo, naimportujeme snímky do oblíbeného raw konvertoru. Upravíme expozici jednoho snímku (doporučuji toho nejsvětlejšího) a toto nastavení zkopírujeme na ostatní obrázky ze série. Vyexportujeme si zdrojové soubory. Pro experimenty postači JPG. Jinak samozřejmně volte nějaký bezztrátový formát jako TIFF.

Zbývá poslední krok a to všechny snímky spojit do jednoho. Dnes si postup ukážeme v Zoneru Photostudio X. Jinak to umí každý editor vč. Affinity. Hledejte pod funkcí skládání expozic (stacking)

Vybereme všechny soubory, které chceme sloučit. V menu Vytvořit -> Skládání multiexpozic -> odstranit šum ( ne, nevím proč se to tak jmenuje) už postupujeme dle přiložených obrázků.

Klikneme na tlačítko další, necháme Zoner chvíli pracovat, aby zkontroloval, že jsou snímky zarovnané. V případě kvalitního stativu by neměl nastat žádný problém.

Vše zarovnáno? Kliknutím na tlačítko další se dostaneme do finální fáze. Zde je důležité nemít zaškrtnutou volbu Eliminovat změnu na fotkách, abychom dosáhli efektu rozmazání. Doostření stačí nechat na výchozí hodnotě. Kliknutím na tlačítko Další už složí výsledný obrázek.

Pokud jste správně odhadli počet snímků a interval, budete se kochat krásným snímkem, který následně upravíte dle vlastních preferencí. Pokud je obloha „zubatá“ pravděpodobně byl interval moc dlouhý. V takovém případě nezbývá nic jiného, než vyrazit znovu na lov. Pokud na vás obloha působí až moc rozmazaně, tak stačí opakovat postup s menším počtem snímků.

Podařilo se? Pochlubte se pod hashtagem #krajina_domova